Moje milovaná ségra Linda zdárně odmaturovala. Vyfikla jsem jí pukrle, protože současná maturitní zkouška je dle Lindiného vyprávění velký adrenalinový zážitek. Na oslavu jsem pro celou rodinu připravila oběd a ségře jsem místo pugétu květin věnovala plechovou pixlu plnou domácích máslových sušenek ( recept na shortbread). Miluje je.

Nedělnímu obědu však předcházela šílená noc. Zrekonstruovaný pivovar, ve kterém se nachází náš byt, leží pod úrovní hladiny rybníka, který je přímo za domem. Stalo se to, že se rybník zaplnil a okolo jedné hodiny ranní přetekl. Vzbudila mě siréna místního Sboru dobrovolných hasičů, ale nebrala jsem na ni ohled, jelikož ten den houkala už poněkolikáté. O pár desítek minut už ale ruch a pohyb hasičských týmů na dvoře nešlo ignorovat. Podívaly jsme se s Bárou z okna a zjistily jsme situaci. Na dvoře půl metru vody. Takže z pyžama rovnou do gumáků a šlo se pomáhat. Musím říci, že mít ve vsi SDH je k nezaplacení. Chlapci situaci zvládli bravurně. Během několika hodin dvůr kompletně odčerpali, odklonili vodu vytékající z rybníka a ještě pomáhali v zaplavených spodních bytech objektu. Upozorňuji, že mnozí z nich šli rovnou od Vacků (místní hospoda s vynikajícím točeným Kozlem). Kolem šesté ráno jsem se dostala do postele, pod vlivem meruňkovice, kterou se bylo třeba během chladné a deštivé noci řádně zahřívat. Po dvou hodinách spánku jsem vystřelila z gumáků ke sporáku.

Hned ráno jsem si vyměnila telefonát s maminkou a sdělila jsem jí svůj stav s tím, že se oslava rozhodně neruší. Koupila jsem přeci parádní pečeni z iberijského pašíka! Dala jsem si silnou kávu a pustila jsem se prvně do polévky, brokolicového krému, který jsem podávala s nočkem zakysané smetany a plátkem na másle opražené houstičky. Naši s Lindou dorazili ještě před polednem, takže po přivítání a předání darů se mohla polévka rovnou podávat. Po té noci opravdu potěšila. Jako hlavní chod byla pečínka z iberijského prasete – pečeně s kostí alá french rack. Mořská sůl, čerstvě mletý pepř, fenyklová semínka, rozmarýn, tymián a olivový olej – perfektní voňavá směs pro vepřové, kterou jsem do flákoty vmasírovala a pekla v troubě skoro hodinu a půl. V mezičase jsem po očku pozorovala Lindu, která neustále bořila svůj alabastrový obličej do pixly s máslovkami. Maminkovsky jsem jí napomínala, ať se necpe sladkým, že nebude obědvat…

Pašík byl připraven ke konzumaci. Pečením jsem dosáhla dokonalé voňavé kůrčičky a šťavnatého masa. Nebylo třeba vymýšlet nějaké složité přílohy, postačily restované brambory, tak trochu na rustikální způsob, s pečeným česnekem a rozmarýnem. Naporcovaná vepřová lízátka zmizela ze stolu velmi rychle. I Róza dostala kost a projevil se u ní nefalšovaný pravěký pud. I malé dítě ví jak má ohlodávat maso z kosti aniž by ho to někdo učil.

K mému zklamání nedošlo na dezert, všichni byli totálně zabití hlavním chodem. Popili jsme jen kávu. Návštěva odplula a my šly na chvilku dospávat. Máme za sebou víkend, tentokrát z kategorie: náročné…

maso

pec_3

Untitled-3

Hoď koment na plotnu

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.