Od 17. století prošel kečup ve své historii fází rybí omáčky, patentovaného léku, karcinogenního a zdraví nebezpečného kondimentu nebo nenewtonské kapaliny. Zde je ohlédnutí za tím, jak se bohatá historie kečupu odrazila na designu láhve Heinz.

500 let kečupu & design láhve Heinz
Co si pomyslíte, když uvidíte na stole skleněnou láhev kečupu Heinz? Pravděpodobně tomu jako většina lidí nebudete věnovat velkou pozornost. Prostě obyčejný kečup. Co se však dá říct v opačném případě? I na tak zdánlivě jednoduché otázky týkající se designu něčeho tak všedního, jako je láhev kečupu, mohou být pozoruhodně hluboké odpovědi. Jakou hloubku má tedy láhev kečupu Heinz opravdu? Jaký smysl se skrývá za označením 57 Varieties. Za značkou, která je omotaná kolem hrdla láhve? Proč je láhev kečupu Heinz průhledná místo neprůhledná? Proč vlastně kečup?

Historie
I když si dnes nejvíce spojujeme kečup s rajčaty, zhruba před sto lety vůbec nikdo o rajčeti v omáčce ani nesnil. Dlouhá historie kečupu v západním světě sahá až do počátku 16. století, kdy britským osadníkům na Fiji představili čínští námořníci omáčku jménem ke-tchup. Recepty na ke-tchup byly různé. První záznam o receptuře pochází z roku 544 našeho letopočtu a zní takto: vezměte střeva, žaludek, močový měchýř ze žluté ryby, žraloka a parmice, vnitřnosti dobře omyjte, rozemelte je se solí a nalijte vše do láhve, utěsněte a inkubujte na slunci. Za dvacet dní v létě, padesát dní na jaře a na podzim a sto dní v zimě bude omáčka hotová…

Rajčata se omáčce vyhýbala dlouhých 200 let. Od dob, kdy Cotéz dovezl do Evropy rajčata, se totiž mylně žilo v domněnce, že červené plody keře jsou jedovaté, a tak skončily jako dekorace v zahradách a květináčích. Tím, že rajčata pocházejí z USA, převzali tento názor i Američané. Až v roce 1820 plukovník Robert Gibbon Johnson Salem na schodech soudu v New Jersey spořádal koš rajčat. Dokázal tím, že nejsou jedovatá. A strhla se rajčatová euforie. V roce 1834 ohijský lékař jménem John Cook Bennett prohlásil rajčata za všelék, který by mohl být použit k léčbě průjmu, žlučníkových záchvatů a zažívacích potíží. Brzy Bennett vydával recepty na kečup, který byl koncentrovaný do formy tablet. Jsme v USA, takže z nich udělal patentovaný lék a prodával ho po celé zemi. V roce 1876 prošla rajčata v očích veřejného mínění obrovskou revolucí. Kečup se stal lékem, populárním tonikem a kořením.

Proč je láhev průhledná?
„Filthy, decomposed and putrid.“ Tedy “nechutné, shnilé a v rozkladu“. To byla slova, kterými autor amerických kuchařek Pierre Blot v roce 1866 popsal kvalitu kečupů prodávaných v té době. Obsah kečupové láhve vás mohl i zabít. Důvody, proč byl kečup tak hnusný, potenciálně smrtící, jsou různé, ale začněme s krátkostí rajčatové sezóny, trvající od poloviny srpna do poloviny října. To je doba, kdy kečupy mohou být vyrobeny a uchovány čerstvé. Dva měsíce  v roce. Nicméně na konci 19. století Američané kečupy vesele skladovali celý rok v očekávání, že je bude možné konzumovat kdykoliv. Šlo by to, ale neznalost a především nedbalost v nakládání s rajčatovou dužinou způsobovaly to, že celé sudy omáčky byly plné plísní, kvasinek, výtrusů a smrtících bakterií.
Výsledkem honby za neshnilým kečupem bylo koncem 19. století to, že se do omáčky přidávaly škodlivé konzervační látky, včetně kyseliny borité, formaldehydu, kyseliny salicylové a kyseliny benzoové. Pak trochu černouhelného dehtu na obarvení, který se v koncentraci nad 5% považuje za karcinom 1. třídy. A bylo vymalováno (na černo).
V té době žil muž posedlý čerstvostí svého kečupu, Američan Henry John Heinz, jež v roce 1869 založil své kečupové impérium. Heinz byl vizionář, průkopník v oboru kvality, čistoty a kontroly potravin a podnik H. J. Heinz Company pod jeho progresivním vedením předběhl svou dobu. Moderní továrna, bezplatné životní pojištění pro zaměstnance, lékař a manikérka na pracovišti, jídelna, kavárna, tělocvična nebo bazén. To vše bylo v Heinzově továrně k dispozici. Pracovníci byli vedeni k pečlivosti a čistotě. Heinz měl pocit, že nemá absolutně co skrývat, a tak si jeho továrnu ročně prohlédlo na 30 000 návštěvníků.
Heinz používal většinu konzervantů jako jeho konkurence, včetně dehtu, a tak trvalo dalších 20 let, než se mu podařilo vyrobit kečup bez konzervačních látek. Heinz považoval své výrobky za čisté, jak jen mohou být, proto je odmítal prodávat v hnědých neprůhledných láhvích, místo toho používal průhledné sklenice, aby mohl kupující vidět čistotu obsahu. Průhledný obal tak hlásal tezi: Čistota prostřednictvím transparentnosti.

h3

h4

57 druhů
Každá láhev kečupu Heinz se poněkud záhadně chlubí značkou 57 Varieties (druhů, rozmanitostí), omotanou na hrdle . Symbolika 57 druhů výrobků nebyla pravda, protože tou dobou už jeho sortiment přesahoval 60 produktů. Ve skutečnosti se Heinz inspiroval reklamou firmy, která vyráběla 21 Styles of shoes (druhů obuvi). Heinz spojil své oblíbené číslo 5 s oblíbeným číslem své manželky 7 a začal se tak padesát sedmičkou chlubit rozmanitostí svých produktů. Takže 57 Varieties je jen hravý nesmysl.

h2

Nenewtonská kapalina
Jeden zajímavý fakt o kečupu, by měl ale každý vědět. Je to nenewtonská tekutina. Samozřejmě, že kečup je poměrně řídký, protože vzniká pasírováním rajčat. V důsledku toho do něj výrobci přidávají malé množství xanthanové gumy, aby se zahustil. Tato složka má za účinek, to že je řídký v závislosti na napětí, které je na něj kladeno. Kečup je nenewtonská kapalina, a proto je tak pomalý při vytékání z láhve. Jediný způsob, jak jej zrychlit, je silou. Zatřesením snížíte kečupu viskozitu a tím se zvýší jeho průtok láhví. Avšak dno láhve není úplně nejlepší místo pro bušení dlaní, protože jakmile kečup doputuje k hrdlu a vy bouchnete, okamžitě se zastaví a láhev ucpe. Poklepněte jemně na horní část láhve, paradoxně to nejlépe jde, když dvěma prsty ťuknete na etiketu 57 Varieties. Možná to přece jen není výmysl, ale fyzika… Pokusy s nenewtonovskou kapalinou sledujte na YouTube ( zde).

Nadčasovost
Všechny dnešní kečupy se prodávají v láhvích. Dokonce i konkurenti Heinz už prodávají omáčku v průhledných obalech. Rajčata jsou v dnešní době synonymem pro kečup, i když je to hloupost, stejně jako podávat kečup jako všelék. Nic z toho však nezmění fakt, že láhev Heinz není jen obal kečupu. Jedná se o ikonickou láhev, která byla patentována v roce 1882 a od té doby změnila svůj tvar pouze sedmkrát. Stala se spotřebitelským artefaktem a zároveň tvůrčí inspirací umělců, jakými byli například Andy Warhol či irská umělkyně Orla Walsh.

Zdroj: Co.Design, Heinz

h5

Hoď koment na plotnu

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.