Mléko v tetrapaku, které se nespotřebuje do konce trvanlivosti, prodejce vrátí zpracovateli. Zpracovatel otevře obal, mléko opětovně převaří a opět zabalí. Vážně?

Určitě jste to někde na webu četli… Ta zpráva v různých obměnách vypadá takto: „Skandál s mlékem! Je to vůbec možné? A úřady to nevidí. Mléko v tetrapaku, které se nespotřebuje do konce trvanlivosti, prodejce vrátí zpracovateli. Zpracovatel otevře obal, mléko opětovně převaří a opět zabalí. Mohou tak učinit maximálně 5 krát! Zespodu krabice je pod zalepeným záhybem číslo 12345, kde jedno z čísel chybí. Tato chybějící cifra udává, kolikrát už bylo mléko“recyklováno“. Tj. 12 45 znamená, že bylo převařeno 3 krát. Tak dobrou chuť. Mrkla jsem na to a opravdu. Na krabicích plnotučného mléka, které bylo „v akci“ za 11,90 Kč, chybí v řadě č. 4. Doufám, že alespoň u mléka prodávaného jako čerstvé, nechybí v řadě žádné číslo. Datum spotřeby je cca 1 rok, takže je v krabicích i 5 let staré mléko! A protože se krabicové mléko dělá ze sušeného fabrikátu s dobou použitelnosti 5 let, pijete lidičky mléko i 10 let staré. Takže si ty sračky za 9,90 Kč kupujte! Dobrou chuť…“

Jde o tzv. hoax, tedy poplašnou zprávu, která žije svým životem na internetu. Anglické slovo HOAX [:houks:] v překladu znamená: falešnou zprávu, mystifikaci, novinářskou kachnu, podvod, poplašnou zprávu, výmysl, žert, kanadský žertík. V počítačovém světě slovem HOAX nejčastěji označuje poplašná zpráva, která varuje před neexistujícím nebezpečným virem.

A teď zpátky k převařovanému mléku. Státní veterinární správa vydala k tématu převařovaného mléka oficiální vyjádření, které celou věc jasně popisuje:
Nedovedu si představit, že by se nějaké firmě vyplatilo stáhnout mléko z tržní sítě a „znovu pasterizovat“. Navíc celé je to postaveno na hlavu. V tetrapaku není mléko pasterované, ale podrobené UHT ohřevu. To se zkrátka znovu tepelně ošetřit nedá. Ostatně k tomu není nejmenší důvod. Mléko v krabici nemůže být kontaminováno, neb je dobře uzavřeno. Poté co tzv. projde, nestane se mikrobiálně závadným, ale nastupují jiné procesy, které mléko znehodnotí…. K několikeré pasterizaci, jak je psáno v e-mailu, tedy nevidím důvod… Nikdo není schopen otvírat stovky kartonů s mlékem a znova vracet do oběhu. Když se takové krabice likvidují, zpravidla se hodí do lisu, mléko se likviduje jako VŽP, krabice jako komunální odpad. Čísla zespodu krabice jsou čísla mající souvislost s obalem, nikoli s produktem; jsou na fólii předem, netisknou se na balicí lince. Navíc nikdo nebude pasterovat znovu pár set litrů mléka. Ty stroje mají hodinový výkon v řádu desítek tisíc litrů. A kdyby ho přilil do syrového, proč by něco takového značil na krabici? Je zřejmé, že pisatel, který navíc tvrdí něco o 190°C při pasteraci není patrně zcela při smyslech. Jednoznačně jde o unikátní kachnu,“ píše Josef Duben, tiskový mluvčí Státní veterinární správy ČR.

Abyste nebyli mimo mísu, tady je doplnění, co znamenají chybějící čísla na obalech. Společnost Tetra Pak, která krabice na mléko vyrábí, popisuje, že čísla na obalech obsahují informaci o obalu, nikoli o jeho náplni. Sekvence čísel 1234, 1234567 a jiná se užívá k identifikaci pásu, ve kterém byl obal potištěn. Uvedená čísla nijak nesouvisí s produktem, jeho záruční dobou či podobnými spotřebitelskými údaji a slouží pouze pro účely zajištění technologické kvality obalu.

Leave a Reply

Your email address will not be published.